Gumídek s tavící pistolí

Přišel čas na další z mých zmatených příspěvků blogerské komunitě. O čem tentokrát?

Před měsícem jsem na FB psala, že jsem měla menší nehodu s tavící pistolí. Je to měsíc a pořád mám na palci poněkud hrubší kůži (kdybych byla vtipná, řekla bych, že hroší, ale já vtipná nejsem). Asi se ptáte, co se přesně stalo. Jinak byste dál ž nečetli. Takže...

V půlce října jsem začala zase pracovat v balíčkárně, dělám dárkové balíčky a koše pro jednu firmu. Práce je to celkem zajímavá a vlastně i docela fajn. Při nejhorším se naučíte balit na Vánoce. Balíčků tam děláme hned několik:

• "sáček" - ten se balí úplně nejlíp. Jednoduše do něj vložíte, co potřebujete a jen zavážete. Většinou je tam nějaký sypaný čaj, krabička na čaj, nějaká svíčka, ozdoba a na balíček samozřejmě mašle. Občas může přibýt čokoláda nebo sítko. Nejlehčí na balení a v zásadě i nejlevnější.
• "celofán" - je prosté balení do celofánu. Tento typ se balí hůře, musí se vyztužit, proto v něm většinou najdete nějakou čokoládu v kartonu á la Lindt. Na ni se pak naskládá všechno možné a pak se zabalí do celofánu. Mašle a expedice.
• "krabice" - balení do krabice je po sáčku nejlehčí. Krabice dobře drží tvar, nemusí se balit do celofánu a vypadá dobře.
• "koš" - nejhorší typ. Do koše se naskládá cokoli, co vás napadne (nedávno jsem balila čajový balíček s vínem a termoskou). Problémem je, že koše nebývají hranaté a když se naplní, tak ani rovné. Všechno všude trčí. A samozřejmě se balí do celofánu...

Kromě rozmyšlení, co do balíčku dáte (pokud si ho vytváříte sami) a kolik to bude stát, musíte promyslet i barevné kombinace a ozdoby. Např. některé plechovky na čaj mají dost šílené vzory (zelené s beruškami, žluté s tropickým ovocem, ...), svíčky jsou někdy podivně tvarované (stříbrní sloni, lesklé koule, dětské botičky, ...). Ozdob je tolik, že z toho jde až hlava kolem. Od bonbonu a mašlí přes motýly a proutěné koule až po polystyrenové ovoce a hřiby.

Ozdoby můžete dávat volně nebo je lepíte na lýko svíčky nebo na mašli. A to je ono. Dělala jsem jeden veselý balíček s beruškami a chtěla jsem na lýko svíčky nalepit dřevěnou berušku. Beruška byla na malém kramlíčku. A kramlíček je to opravdu malý. Po nanesení lepidla tavící pistolí mi sklouzl a zafungoval pud sebezáchovy. Než aby mi beruška spadl do dlaně, chytl ji palec. Pro palec to znamenalo dvoucentimetrový šrám, pro dlaň víc štěstí než rozumu...

Naštěstí levou ruku pravák zas tak moc nepotřebuje. U některých činností vlastně vůbec ne. Např. u DDR. Jo, zase DDR. Začala jsem zase skákat, i když dnes mám svůj hříšný den, dnes jsem vynechala. Nicméně stačilo pár dní a jsem na 80%. Doufejme, že se to projeví i na jiných věcech než na výsledku.

A co takhle spojit malé a skákající věci? Ano, vznikne medvěd. No dobře, o mně už jsme mluvili. A co třeba gumídci? Nějak jsem jim zase přišla na chuť. Věřili byste, že s českým překladem si vyhráli víc než s originálem? Např. všichni gumídci mají jméno začínající na B. A všichni kladní hrdinové mají jméno na K. Dobře, rytíř Randál ne, ale na K mě napadá jen Křup a to se moc nehodí... Kdybyste si mohli vybrat, kdo byste byli? No, nevadí...

Co ale vadí, je zapomínání. Nějak se mi teď stává, že si domlouvám víc věcí na stejný termín, což je tragické (za což se Mirce omlouvám). Musím oprášit svůj diář. A taky jsem zapomněla na kvality některých skupin. Takový 4tet je opravdu nedoceněný a mnohé jejich verze jsou mnohem lepší než originály. Nebo Sestra v akci. Kdy naposledy jste si pustili tohle? Já dnes ráno (po mnoha letech) a byla jsem mile překvapena. Ty směsice jsou úchvatné...

Jinak ještě proběhl GameDay, kde jsem odolala všem svodům, Hooke mě porazil v DDR, Iva mě porazila v Tekken 5 a všichni mě porazili v pokeru.