2012/8

26.02.2012 19:56

Trochu jsem vás zanedbávala, ale hektické období na chvíli skončilo, tak je opět na čase něco napsat.

Řecko je kolébkou civilizace. Dali základy mnoha různým vědám, dokázali ubránit Evropu v dobách nejhorších, vymysleli divadelní tragédii. A vypadá to, že v závěji šípů se objevilo slunce. Řecko se dohodlo jak se soukromými věřiteli, tak s ostatními ekonomickými autoritami v Evropě a dostane ssvou finanční pomoc, díky které se bankrot odkládá na neurčito, možno na velmi dlouhou dobu. 

Zazněly hlasy, že Řecko si podobnou pomoc ani nezaslouží. Že neplní již předcházející dohodu, lidé nic nedělají a obecně sypat peníze do děravé kasičky nemá smysl. Ale nebuďme nespravedliví. Všichni řekové nemůžou za to, co se ve státu stalo. Budiž jim ke cti, že se snaží. A doufejme, že se všichni snažit budou i nadále...

Zároveň si musíme říct, že pomoc Řecku se poslat tak jako tak musela. Při představě, že padne Řecko, se otřásá nejdena banka. A pokud by tato přímo řeská tragédie nastala, následovaly by  banky, které by nebyly schopné financovat soukromý sektor. Ten by se začal hroutit také, což by znamenalo omezení exportu mnoha jiných zemí. DPP opět změnil svého ředitele...

Za ty tři týdny jsem toho stihla sice docela dost, ale moc si toho teď nevybavím... Všechno tak nějak zastínil ples TOP09, i když i ten se řešil méně než loni. Jsem opravdu vděčná Liborově švagrové, která se mnou měla ten večer boží trpělivost, načesala mě a pak se mnou na třikrát přešněrovávala šaty. A upřímně, co dokázala s krátkými vlasy, bylo kouzelné. 

Strávila jsem taky jeden celý víkend nad malováním Liborovy figurky. Šest hodin práce, nic moc výsledek. Ale člověk alespoň na chvíli vypne a nepřemýšlí nad ptákovinami jako např. co bude k večeři nebo co je potřeba dodělat v modelu v práci.

S kolegy jsme byli v Národním divadle na opeře. Jeden z kolegů je na operu zatížený a nějak jsme nikdo nechtěli jít na Wagnera, který trvá cca 5 hodin. To je trochu moc kultury najednou, nemyslíte? Bohužel po divadle byla hospůdka a po hospůdce Blue Light. Umíte si asi představit ten zombie walk na druhý den v práci...

A jako nejaktuálnější událost se jeví Jirkova kolaudační party. Mnoho toho bylo řečeno, mnoho bylo přeargumentováno, Jirka byl skvělý hostitel. Jeho originální přístup k záclonám (v dobrém) posloužil také jako téma, když byla náhodou chvilka ticha. Večer skončil vzpomínáním na různé předešlé akce, historky související s Willovým sušeným zázrakem a představou Libora a Davida jak honí pana králíčka po Chotěboři.